ČÍ JSOU HODY? NAŠE!

Vydáno dne 26.09.2007 v rubrice Akce v Ivanovicích.

Čí jsou hody? Naše!

Oponentský posudek a celková zpráva hodového rychtáře místní vrchnosti a komunitěo průběhu Ivanovických hodů léta Páně 2007

Po dvou letech půstu jsme se letos dočkali klasických krojovaných hodů se vším, co k nim patří, tedy i naší tancující omladiny. V úvodním hodnocení je proto možné konstatovati, že ty letošní si na klasické moravské školské stupnici dobré až blbé získaly zvláštní super známku, a to absolutní špica. Důvodů k tomuto hodnocení jest mnoho, o čemž Vás milí naši občané postupně přesvědčiti ráčím následujícím osmerem.

  • Za prvé

Základem úspěšnosti hodů je vše dobře zorganizovati. Hodový organizační tým v čele s naší paní starostkou dále tvořila mladá tajemnice Eva a starší místostarosta Jara Elzner. Celkově obecní vrchnost z přirozené cudnosti na tomto místě jest nepotřebné více chváliti. Svého úkolu zhostili se na vysoké úrovni a věnovali se od začátku nezbytné komunikaci a spolupráci s hodovou chasou. Bylo třeba zajistiti kroje, zásobiti se masitými a hlavně tekutými pochutinami, muziku obstarati, důstojně upravit posezení v obecním areálu, zajistit a hlavně postavit máju a k tomu mnoho dalších nezbytných maličkostí.

  • Za druhé

Dobře se najíst a napít patří k tomu hlavnímu na hodových zábavách. Nový pronájemce obecního občerstvení, Martin Lutter, povýšil v krátké době před začátkem hodů nabídku a zejména příjemnost lokálu z kategorie B na kategorii A. Kuřecí pekárna Jury Prokeše a jeho ženy Marcelky je rovněž již mnoho let dobrým hodovým partnerem.

  • Za třetí

Důstojně a radostně pozvati místní komunitu na hodové veselení patří k důležitým základům úspěchu. To vše obstarali naši stárci a stárky, nezbytný rychtář, nezapomenutelný písař Laďa Prokeš a obecní četníci. Ivanovický rodák Jura Müller řídil hodový žebřiňák tažený slavnostně vyzdobeným koňským spřežením tak mistrně a odvážně, že slabším náturám krev v žilách stydla. Za skoro pět hodin tvrdé práce objezdili celou dědinu a pozvali všechny spoluobčany, nejen starousedlíky, ale i ty za poslední léta nově naplavené. Bylo moc příjemné viděti a cítiti, jak měli právě ti noví spoluobčané z pozvání radost a byli potěšeni, že jsme na ně nezapomněli a že se již cítí součástí naší ivanovické komunity. Jmenuji na tomto místě zejména sousedy ze Zelinek.

  • Za čtvrté

Dobré zázemí a nabídka pohoštění v rodinách stárků a stárek není v Ivanovicích už po léta překvapením. Také letos, po dvou letech půstu, se představily glancovně. Například v rodině hlavní stárky Lucky nabízel její otec mimo jiné i chlazené pivo a čerstvé fíky. Franta Mašek, strýc stárků Jirky a Zuzanky, zase nabízel výborné červené víno z vlastní sklizně a kvašáky.U nově naplavených na Zelinkách jsme zase dostali ochutnat archivní Pálavské růžové. Soutěž o nejlepší hodové koláčky skončila remízou rodin Šikulových, Mrázkových, Janotových a Elznerových. Skvělou slivovici a meruňku vypálili u Janotů. Koho zde neuvádím, nechť mne nekamenuje, neboť i paměť rychtářova jest omezené kapacity.

  • Za páté a za šesté

Zvláštní a nejdůležitější dvoukapitolu je potřebné věnovati našim stárkům a stárkám a pochváliti jejich příkladnou a důstojnou reprezentaci. V historii Ivanovické kroniky je popsáno mnoho hrdinských činů naší hodové chasy, ať již pochvalných či mírně kritizujících, svá práva a máju chránících, či ve zvacích průvodech se potácejících. Do té z roku 2007 budiž zapsáno velkými písmeny, že to byla špicová parta. Sice se i oni pomalu a ospale probouzeli do sobotního rána, protože předchozí hlídací noc byla velmi náročná...., ale o polednách kompletně nastoupili v krojích vyšňoření a až do ranních nedělních hodin konali to, co slíbili. Chasa zvala, jásala, tancovala a bavila místní lid jak se patří. Nad úvazek přišla v krojích i na nedělní cimbálku a tam se o velké veselí postarala. Čtyřikráte nám zatancovala moravskou i českou besedu, přičemž ta poslední nedělně velmi pozdně odpolední se zapsala do naší kroniky obzvláště zajímavě. Dva taneční kroužky se rozhodli vyměniti si kroje a pobaviti nás zcela netradičně. A byla to bomba, když hlavní stárce (pardon stárkovi) lezly ze spodniček nejen chlupaté nohy, ale i slipy - čti lehké trenky, když hlavní stárek (čti stárka) při lehkém výkopu ladné nohy vyhodila mezi hosty kožené holínky č. 14. Nemluvím o tom, že některým stárkám (čti stárci) spodní kalhotky zcela chyběly. Nelze ovšem napsati konkrétní jména, neboť by šlo podle stávajících zákonů o urážku majestátnosti obrácené sexuální orientace osobnosti. To však není podstatné, podstatný je fakt, že nás naši mladí „super" pobavili.

  • Za sedmé

Dobrá muzika jest základem příjemné pohody a tanečního proudění. Po pár letech odmlky jsme do obce pozvali zaručenou klasiku v podání Stříbrňanky. V neděli nám zahrála cimbálová muzika Karla Martiše. K jejich výkonům není co dodat, snad jen to, že teď musíme celý rok šetřit, aby nám příští rok přijeli zahrát zase a mohli hrát ještě déle.

  • Za osmé

Závěrem si zapamatujte, že všechno je vždycky jinak a tak se milí spoluobčané přijďte podívat, jak to dopadne příští rok.

V Ivanovicích, dne 26. září 2007

Dr. Jiří Vystoupil hodový rychtář roku 2007

Patička pro tisk

Dne 01.09.2014 vytištěno ze stránek Městská část Brno Ivanovice

www: http://www.ivanovice.brno.cz

email: info@ivanovice.brno.cz